Na území bývalé obce Střimice, která byla v polovině 20. století zcela srovnána se zemí kvůli těžbě hnědého uhlí, otevřela Česká společnost ornitologická (ČSO) sedmý a zatím největší ptačí park v ČR. Střimická výsypka prošla v minulosti rekultivací, ovšem bez ohledu na přírodu a původní biotopy. ČSO zde postupně obnovuje druhově bohaté lesy, louky i ovocný sad a vytváří pestrou krajinu, kde najde útočiště množství ptáků i dalších živočichů, včetně ikony ptačího parku Střimická výsypka – dudka chocholatého.
V oblasti, která byla dříve zahlcena hlušinou z blízkého hnědouhelného dolu, dnes vzniká mozaikovitá krajina přívětivá pro ptactvo a další druhy živočichů. Ačkoliv rekultivace proběhla už v 60. letech, jejím cílem tehdy bylo především vytvoření produkčních lesů a polí, nikoli obnova přírodních biotopů. Výsledkem jsou převážně stejnověké, hustě vysázené lesní porosty, málo úrodná pole a louky ponechané ladem.
Střimická výsypka je prozatím druhově chudým územím a proměna v ptačí ráj ji teprve čeká. „Cílem rekultivace, která začala v šedesátých letech, bylo vytvořit hlavně hospodářské lesy a pole. Přírodní rozmanitost krajiny se tehdy vůbec neřešila. Podle toho také nynější výsypka vypadá – většinu území tvoří hustě vysázené stejnověké lesy a asi třetinu území představuje nepříliš úrodná orná půda a zčásti ladem ležící luční porosty. Protože jde však o uměle vytvořené prostředí, můžeme si zde dovolit i rozsáhlé zásahy a na velkých plochách vytvořit cenné biotopy. Je to velká výzva, a máme radost, že jsme dostali možnost se s ní popasovat,“ vysvětluje ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Součástí parku o zatím rekordní rozloze 251 hektarů je nově zbudovaný naučný okruh, který návštěvníky provede jižní částí výsypky. Pět naučných tabulí informuje o historii obce Střimice, vývoji samotné výsypky, a především o jejím současném přerodu v útočiště pro ptáky a další živočichy. Zároveň představují plány do budoucna i přehled typických druhů žijících v podobných prostředích severočeských výsypek.
Miliony z evropských fondů i od veřejnosti
Projekt přeměny výsypky v přírodní park podpořila Evropská unie částkou 30 milionů korun. Dalších pět milionů korun přispěli příznivci a členové České společnosti ornitologické. Tyto prostředky umožnily nejen výkup pozemků, ale i zahájení praktických opatření v terénu.
Podle vedoucího oddělení ochrany ptáků ČSO Martina Bacílka je cílem proměnit tuto původně druhově chudou oblast v pestrou krajinu atraktivní pro mnoho ohrožených druhů. „Letos chceme zatravnit ornou půdu bohatou luční směsí, odstranit invazivní a nepůvodní dřeviny, a obnovit starý ovocný sad – jediný zbytek z původní obce,“ popsal Bacílek nejbližší plány. „Naším cílem je vytvořit park pro ptáky i lidi. Dnes jsme veřejnosti představili nový návštěvnický okruh a do budoucna zde přibude i ptačí pozorovatelna. Od začátku roku jsme v parku stihli uspořádat několik akcí pro veřejnost a plánujeme další – včetně oblíbených dobrovolnických brigád. Lidé tak budou mít možnost podílet se na rozvoji parku vlastníma rukama,“ dodává Bacílek.
Plánuje se rovněž revitalizace vodních ploch a zavedení pastvy velkých kopytníků, což se osvědčilo také v jiných ptačích parcích spravovaných ČSO.
Šance pro dudka chocholatého i další vzácné ptáky
Symbolickým ptákem nového parku je dudek chocholatý – druh, který v místě zatím nehnízdí, ale protože se v okolí vyskytuje, ornitologové doufají, že se v budoucnu usadí i zde. Zatím pro ně byly instalovány budky, aby měli kde zahnízdit. „Dudek má rád otevřenou krajinu s rozptýlenými stromy a pastvinami. Právě takovou krajinnou mozaiku chceme na výsypce vytvořit,“ popisuje správce parku Šimon Kronus.
Kromě dudka mají změny v krajině přilákat i další ptačí druhy. „Na pastvinách s hromádkami kamení by se mohlo dařit bělořitům šedým, lesy se určitě zalíbí žluně šedé, a zvláště chránění krutihlavové obecní se již nyní vyskytují na výsypce ve vysokých počtech. Prokazatelně tu již zahnízdila pěnice vlašská, bramborníček černohlavý i hnědý. Na zdejším mokřadu opět úspěšně vyvedla mláďata čejka chocholatá. Ve zdejších lesích početně hnízdí lindušky lesní a celosvětově ohrožené hrdličky divoké. Pravidelně sem za potravou zalétají luňák hnědý či včelojed lesní,” doplňuje Kronus.
Obnova krajiny v širších souvislostech
Střimická výsypka je jedním z příkladů širšího trendu obnovy krajiny v Ústeckém kraji, který je silně poznamenán desetiletími těžby uhlí a průmyslové činnosti. V posledních letech zde vzniká řada nových přírodních a rekreačních lokalit – například rekultivované plochy kolem jezera Milada u Ústí nad Labem, nebo revitalizované části Českého středohoří.
Podobné projekty navazují i na síť chráněných území, jako jsou ptačí oblasti v rámci soustavy Natura 2000 – například Ptačí oblast Východní Krušnohoří, která poskytuje útočiště řadě vzácných lesních a lučních ptáků.
Vize do budoucna
Česká společnost ornitologická plánuje v následujících dvou desetiletích založit dalších sedm ptačích parků tak, aby v každém kraji ČR existoval alespoň jeden. Střimická výsypka se tak stává součástí širší vize, v níž krajina po těžbě dostává novou hodnotu – ekologickou, vzdělávací i rekreační.
Kromě Střimické výsypky existují ptačí parky například na Josefovských loukách v Královéhradeckém kraji, v Zbudovských blatech v Jihočeském, Rzech v Pardubickém, Mnišských loukách v Libereckém, Malé Lipové v Olomouckém a Kosteliskách v Jihomoravském kraji. Nový severočeský park se mezi nimi svou rozlohou i ambicemi výrazně vyjímá.
